http://awista.rajce.idnes.cz/stenata/#album

19.11. Udělalo se krásně a tak jsme vyrazili do lesíka. Jaké bylo naše překvapení, když nás na kraji lesa zastavili myslivec, že se bude dneska v lese střílet, ať tam raději nechodíme. A zmizel. Pár fotek jsme stihli a Kačenka prohlásila, že se sem musíme vrátit, neboť je tu krásně a jednou si tu udělat pytlík.  Myslela tím piknik  , ale...



Opravdu naše zákony fungují tak, že myslivci můžou střílet v podstatě kdykoli, aniž by nikoho informovali?  No nic. Sbalila jsem dvě děti a raději jela domu, co kdyby stříleli i jinde???

13.11. Štěňátkům už jsou 4. týdny a začala se hýbat, takže vyfotit je, je pomalu nadlidský výkon . Přesto se pár fotek podařilo.  

18.11. Kessinka dnes prošla poslední přípravou na bonitaci. Některé věci zvládá na výbornou, některé na velmi dobrou.  Ale za rok, co jsme makali, jsme ušli obrovskou cestu. Tak vše necháme osudu. Už se klepeme na sobotu.
 

7.11. Dnes nastal ten velký den, kdy mě teta Radka pustila ke štěňátkům . Taruška mě vítala u vrat vrtěním ocásku a skákáním na branku, Bee se taky nechala ukecat  a austíci byli v naprosté pohodě.
Strávila jsem skoro 3 hodiny nad devíti klubíčky a vůbec mi to nepřišlo. Oni jen tak popolehávali a popolézali a papali... prostě pořád se něco dělo
Fotila jsem Irušku (má už skoro 2 kg), ale i sourozence... tady pár ukázek a zbytek na rajčeti. Jsou to prostě zlatíčka . Po návratu domů se mohla Kessinka učmuchat  Takhle přeci panička normálně nevoní!!!


Velký brácha

sestřička Taruška a znakáčci

http://kessadr.rajce.idnes.cz/Stenatka_3.tydny/

Kessince dnes přišlo potvrzení o přijetí přihlášky na bonitaci s přáním "úspěšné bonitace" . To je od klubu moc pěkné. Teď ještě zklidnit nervyyyyy......

1.11. Na cvičáku nebylo moc odborných lidí, neboť se tu, ve Chbanech, konají mezinárodní záchranářeské atesty. Ale pro nás to znamenalo vítězství. Vzala si nás Danuška (cvičitelka) soukromě.  Vychytali jsme drobné nedostatky, které se našli především u paničky a jejího vedení. Kessinka byla do cvičení hrrr, všechno zvládala na jedničku maximálně na 1- a stejně tak si vedla na překážkách. Na skokovkách byla jak malý klokan  a  dokonce se jala šplhat na velký žebřík, ale panička jí zachytila a sundala dolů. Velikou radost udělala paničce, když perfektně aportovala vypůjčenou činku. Musíme si pořídit vlastní!
Také jsme potrénovali sevření, rachtání kamínkama, řehtačkou... jen deštník jsme našli pouze ten obrovskej, co bývá na zahrádkách  ten na nás snad na bonitaci nevytáhnou  .


31.10. Iruška nám krásně roste. Váží už 1,32 kg a začíná se pěkně chlupatit. Také už otevřela obě očička a začíná se rozhlížet po okolí.  Jeden z černých kluků, půjde do Chomutova, takže pokud se dostanou na cvičák, začneme to pěkně okupovat .  A s Iruškou budou jak černé komando . Kessinka bude velitel, protože má (od)znáčky .
Jinak jsou ještě volní 2 nádherní kluciiii.







26.10. Zatímco Kessinka se pečlivě připravuje na bonitaci a zkoušku na cvičáku zvládla dobře - průchod halasícím davem, přivolání do skupinky a pomalé sevření, Iruška se vrhla na lahvičku. Hned při první nabídce nezaváhala a přisála se, jak nejvíce mohla  Pěkně přibírá, má pěkných 88dkg  

24.10. Udělalo se hezky a tak jsme nechali rodinu doma a vyrazili s Kessinkou do lesa.  Cestou jsme narazili na srnky, které Kesska trošku prohnala, ale na zavolání přišla zpátky. Napojili jsme se na žlutou a později na červenou turistickou trasu a našli i pár překvapení.



Myslela jsem, že na běžné procházce lesem nebude co fotit, ale nakonec se našlo pár věcí. Krom motorkářů, kteří se proháněli lesem za halasného zvuku motorů a byli slyšet ještě hodně dlouho poté, co nás minuli  a zajímavě rostoucího stromu, jsme našli i obnovu původního bunkru a náznak překážek z železných rozsocháčů z roku 1938. Jsme netušili, že se do toho někdo takto pustil a zřejmě toho je vícero.



Užili jsme si i ticha a hvízdání ptáčků a sluníčka a svatého klidu, ale také jsme našli věci v lese nevídané. Injekční stříkačku našla Kesska v trávě  a ta podprsenka zavěšená na větvi u cesty se opravdu nedala přehlédnout. Jak tohle mohl někdo ztratit, nechápu



více na:

http://kessadr.rajce.idnes.cz/Vylet_na_Kocicak/
22.10. TAJEMSTVÍ... Protože to panička, nemůže vydržet, tak alespoň na stránkách prozradí naše velké TAJEMSTVÍ  Brzy se naše smečka rozroste o jedno klubíčko, které se narodilo u Brzáňat. Bude to holčička se vznešeným jménem DESIRE TO WIN . Zatím jen spinká a papá, ale jednou...  pššššt

 20.10. Změnaaa.... Je vidět, že Taruška je skvělá máma a Cameron super táta, oba s výbornou pověstí neboť volný je již pouze jeden pejsek ....   neváhejte.  Na to, že jsou šťěňďule na světě teprv 3 dny, je to krásný obraz pověsti i PANÍ chovatelky Radky Jindrákové a její chovatelské stanice z Brzáneckých vinohradů. Klobouk dolů  





19.10. A je to tady . Narodila se štěňátka a to štěňátka hovawartí . Stalo se tak Tarušce (Attari Wart Kesidy) v chovatelské stanici z Brzáneckých vinohradů.
Štěňátek je 9 : klucí:  2 znakatý, 2 černí, 1 plavý a holčiny : 2 znakačky, 1 černá a 1 plavá.  Přesto, že přišli na svět teprve v sobotu, většina z nich už má své páníčky, krom dvou kluků. K odběru budou v prosinci, tak kdyby se někdo do klubíčka zamiloval, dejte vědět   http://awista.wz.cz  Ale hlavně napiště Ježíškovi (jako my  ) pššššššššššt



A když budete hodní Ježíšek určitě zamíří i k vám

18.10. A ještě hoví slečna ze psí školky Aprílla z Kraje pramenů - skoro 6. měsíců


 

12.10. Další hovík na cvičáku Edd Buddy Gora Monte - 8. měsíců




4.10. Zaběhli jsme na cvičák. Zajímaly nás hlavně na obrany, ovšem figurant nedorazil. I tak jsme si odnesli cenné rady ohledně očního kontaktu a stop.
To, jak někteří psíci sledují svého pána, paničku náramně fascinuje, takže začínáme trénovat. Sice konstatovala, že nejlepší oční kontakt máme na 10 a více metrů , ale my to určitě stáhneme na míň.
No a co se stop týká, musíme zpomalit a hlavně naše oblíbené předměty.  Absolvujeme stopu, která bude posetá předměty a u každého se zasekneme. Uvidíme. Prý většinou stačí, když si takovou stopou psík projde 2x.

2.10. Opožděně, ale přece.... V pondělí jsme vyrazili na Jezeří.



Obuli jsme pevné boty, nafoukli kola u kočáru, naostřili drápky, sbalili svačinu a babičku  a vyjeli. První část cesty jsme popisovali nedávno. To byla ta cesta pohodlnější. Zbytek původní cesty totiž ukously doly a náhradní cesta šplhá vzhůru a vzhůru a vzhůru, že nám občas přišlo, že přesto, že kočárek tlačíme dvě, tak nějak jedeme zpátky dolů  a když už jsme se rozjeli, tak nás zaseknul nějaký kámen a museli jsme přenášet a znovu rozjíždět do šíleného kopce. Ale někteří blázni, to jezdí i na kole No a když se jde do kopce, musí se taky z kopce. Takže to byl zase opačný problém a přesto, že jsme kočár drželi dvě, tedy čtyři ruce, dvacet prstů, prostě jsme jeli z kopce dolů a nohy vůbec kroky nedělaly.
Po těchto útrapách jsme dorazili k našemu cíli, zámku Jezeří. Byli jsme hodně zvědaví, co je nového.
A? Opravdu něco nového je a je vidět snaha místních dát zámek trochu do kupy, ale většinou člověka srdce zabolí, když vidí tu ruinu.



Fotky ze zámku najdete na rajčeti : http://kessadr.rajce.idnes.cz/2009-09-28-_Jezeri/ 
Posvačili jsme, prohlédli, co se dalo. Kessinka neustále očichávala vrata od stájí. To jí na celém zámku zajímalo nejvíce . Samotnou prohlídku jsme neabsolvovali neboť zámek ležící na skále je samé schody a s kočárem nebo Jurdou v náručí... chápete
Nemůžeme tedy popsat, jak zámek vypadá uvnitř, ale ani v informacích jsme žádné fotky nenašli, takže to asi žádná sláva zatím nebude.
Ale neštěstí, kterým na nás zámek působil, jsme se nenechali uondat a užili jsme si zámeckou zahradu, kde bylo dost zákoutí pro děti a jejich smích mluvil sám za sebe.





Nádherná vyhlídka ze zámku:



Kessinka, která nepociťovala naše problémy s chůzí do kopce ani z kopce, byla maximálně spokojená. Celou cestu se jí věnovaly 2 holčiny a každá z nich měla plné kapsy dobrůtek.  Na zpáteční cestě skočila do potůčku a zpola ho vyžahla , ale nadšeně se vrhla do kopce. Čekalo nás totiž opět nejprve stoupání a následně klesání.
Na původní cestě jsme se opět pokochali vyhlídkou na obří jámu (kterou můžete vidět níže) a zamířili k autu. Prošli jsme okolo berňáčka a 100-leté lípy a šupky domů. Znavení byli všichni kromě Juráška, který se pohodlně vezl. Takže my padli a on okolo nás pobíhal plný energie .  Příště pomaže po svých!!!

1.10. Kdopak se nám toulá po zahradě a dovádí Kessinku k šílenství???  No přeci koucour Mikeš. Jedině Číča se snaží o navázání kontaktu. Nevíme čí je, ale někomu určitě patří neboť je to pěknej macek. Kessinka z něj má respekt, ale v klidu ho rozhodně nenechá.



29.9. Páááníííčeeek máááá na-roze-niny....  
Před rokem se mi narodil nový páníček. Za rok jsme si na sebe zvykli. Já se nesnažim dostat do kočáru za každou cenu a jen ho něžně olizuju. On mě už netahá za chlupy, ale krásně mě hladí a říká u toho "malá", i když jsem větší než on . Jelikož už od 9-ti měsíců běhá, tak už spolu hrajeme i fotbal, což nám kazí Číča, která často fauluje .
Jurášek dostal supr dort, o který se musím podělit...  dobrota






23.9. Kessinka dnes měla svůj velký den. Prvně jsme se pokusili o stopu bez dobrůtek. Vyšlápla jsem jí podle ZM tedy 150 m, jeden lom a přemět na konci. Nedodrželi jsme přesně 15 minut, protože jsme byly obě nedočkavé. Kessinka letěla jak vítr, čumáček u země, v lomu se lehce zamotala a pospíchala dál. Kdyby se hodně zavřely oči, dalo by se i říct, že si nakonec u předmětu sedla.  To je náš největší problém. Ale z tohoto výkonu jsem byla opravdu nadšená a hned jsem musela referovat Radce . Snad ty předměty někdy dotáhneme k dokonalosti.

21.9. Páníček ukončil dovolenou a nám opět začalo trénování. Do teď to bylo samé natírání a ježdění s kolečkem a převážení věcí z místa na místo a zase natírání atd atd. Kessinka se také pokoušela o všechny práce, které viděla . Takže... natírala ocasem, přenášela kameny a kamínky také naštípané dříví, které krásně drtila na třísky, pokoušela se i hoblovat základnu pro dětskou houpačku, ale pochopila, že to se nedělá. Hrabala díry pro sázení nových rostlin, ovšem nejméně jsem ocenila její snahu přesadit přes noc kytky, které jsem přes den zasadila . Ale zdá se, že jsme se již domluvili na tom, jak ta skalka bude nakonec vypadat .
A dnes jsme se pustili na stopu. Mě prostě přijde, že jí to jde, krom zaléhání předmětů. Potřebovali bychom, aby se na nás někdo přijel podívat... nějaký zájemce???  Koukala jsem, že nás pečlivě sledujete, to nás těší neb nás to stále popohání kupředu.

4.9. Co jsme prolezli všemožné stránky, zjistili jsme, že všichni chodí na stopy. Vyrazili jsme tedy také.  Nejprve jen krátkou s jedním lomem, pak delší dvakrát lomenou a jelikož to Kessince opravdu šlo a čumáček od země nezvedla, zkusili jsme nakonec dlouhou "hodně lámanou". I tu Kesska proběhla naprosto brilantně. Píšu proběhla, protože donutit jí sednout nebo dokonce lehnout u předmětu, je věru nadlidský výkon. Trénujeme teď každý den, tak snad to do sněhu zvládneme .

1.9. Jupííí nejsme březííí :-D Kessinka se u pana doktora chovala jako vzorná dáma, takže všechno proběhlo v naprosté pohodě.  Nechala si v klidu prohmátnout bříško, držela při sono vyšetření a i si u toho vrtěla ocáskem. I díky tomuto se bojíme bonitace o něco méně.

31.8. Zítra jdeme na sono, zda ten dareba vetřelec uspěl nebo ne. Držte palečky, ať z toho nic neníííí.

30.8. Kessinka se pomalu stává kočkou . Občas to vypadá, že se holky nepohodly, ale většinou si spolu hrajou. Kessinka se pokoušela i na strom, ale tam se nedostala .
Kde jsi????                                         Nejsi mrtvá????                         No počkej.....



13.8. Po dni relativního klidu (úřady a nákupy) jsme vyrazili na druhý konec světa. Nastoupili jsme do autobusu a vystoupili na konečné. Rázem jsme se ocitli z pod města nad městem.

Máme tu lesní cesty, které se kříží a vedou asi přes celé Krušné Hory. Město zde není ani slyšet, přesto, že je jen kousek. Navíc v lesích najdete spoustu "prohlubní" táhnoucích se všude možně, což za války byly zákopy a velkých děr, které mohly být jakousi základnou, úkrytem pro tank a nebo dírou od granátu. Také je tu spousta bunkrů. Některé jsou ještě celé, některé polorozbořené a v některých přežívají bezdomovci.


Ale jsou tu i krásná zákoutí a stromy , které by mohly vyprávět.




Kessinka se každopádně vyběhala dosytosti a v autobuse jsme díky kočáru museli sedět na motoru. I tento rachot a brnění zvládla na výbornou.



11.8. Dnes nás čekala procházka kolem místních rybníků. Píšeme o nich poměrně často, takže trocha historie? Jsou to vlastně obří jámy, které vznikly propadem půdy. Místní obyvatelé léta věděli o bohatství, které se tu skrývalo pod povrchem a kutali uhlí horem i spodem, až se příroda vzdala a šachty a štoly se zhroutily. Pokud si dobře prostudujete fotomapu na seznamu zjistíte, že chybí kus silnice. http://www.mapy.cz/#mm=FP@sa=s@st=s@ssq=Drou%C5%BEkovice@sss=1@ssp=120446060_124726988_150133868_150007500@x=130813184@y=137250432@z=13,  
To takhle jednou jeli lidé ráno do práce a místo silnice - díra. Naštěstí se vše zhroutilo v noci, takže se nikomu nic nestalo. No a časem se díry zalily vodou a máme tu zhruba 10 větších či menších rybníků. A obejít je je pěkná fuška

Cestou jsme potkali kozy a Kessinka podnikla setkání druhů  byla velice opatrná, ale seznámila se. Nakonec se opět vycachtala.


A pohled na ves od rybníků. Bylo asi 8 ráno, takže ještě v oparu.




10.8. Uplynulo pár dní a pipiny jsou fuč. Chvilku poletovali po stodole, kde nám nechali slušnou nadílku a frnkli do světa.
My jsme vyrazili na kolo. Kessinka si pěkně zaběhala. Nevim jestli nelitovala, že Kačenka odjela k moři a tak má panička zase víc času na pobíhání a pojíždění po krajích českých . Jeli jsme vedle do vsi a cestou zpět to vzali kolem rybníků, kde proběhla řádná koupel. Ovšem Kessinka zásadně neplave, takže jen řádění na kraji. Ale užili jsme si všichni. Máme ještě pár dní, tak toho zkusíme stihnout co nejvíc.

5.8. Pipinky rostou. Za chvilku budou vylétávat z hnízdečka. To je všechno krásné ovšem, to co nám tu zanechávají je teda šílený. Kde se to v nich bere???



4.8. Vychytali jsme vlčáka a fotili o 106. Jednou přes okno před barákem a pak už v zahradě.
Teď nás čeká procházka po vsi a hledání pachatele. Jak jsme viděli, skáče k nám předem a prchá zadem. Se mnou se seznámit opravdu nechtěl. Nevadí mu ani ostnatý drát na plotě.
Kessinka tráví noci ve stodole, co se dá dělat.


To Clydík od sousedů zatím ještě  neví o co jde a navíc je gentleman a tak si chodí ke Kessince jen pro pusinku  a vlčáka vždy poctivě nahlásí  Snad mu to vydrží i nadále.

3.8. Navštívili jsme naší velkou rádkyni Radku z Brzáneckých vinohradů  ajejí smečku. Rozdali jsme každému dárečky od psíků, přes číči až po lidi a dali si skvělou buchtu, která byla upečena přímo pro nás . Moc děkujeme, byla opravdu výborná. Nic jsme neměli pouze pro slípky a králíky, což si vzal k srdci Jurášek a ze všech zvířat projevoval svou náklanost právě těmto ochuzeným. Jeho si ovšem vyhlídla Endží, která v něm viděla nejlepšího soupeře a taky ho párkrát povalila a jala se mu kousat ušiska . No a maminka ho v tom nechala .


Když jsme Juráše uklidili, vycítila Endží příležitost sbírat popadané drobečky. Což byla lákavá věc pro každého čtyřnožce, takže se mu tam krásně střídaly všechny fenečky od té nejmenší až po tu největší. Po buchtě jsme se vydali na procházku do lesa, což bylo opravdu super. Tohle jim závidíme . Doma jsme zjistili, že nemáme žádnou fotku Wickinky, přesto že se pořád motala kolem nás. Půjčili jsme si tedy fotku z jejich webu a tady je máte ve vší parádě

2.8. Kessinka měla v noci nečekaného návštěvníka. Slyšela jsem, jak skáče na vrata, tak jsem myslela, že se v rámci hárání snaží dostat ven, ale opak byl pravdou. Jeden německý ovčák se snažil dostat dovnitř a včera v noci se mu to také podařilo . Viděla jsem ho z okna, jak skáče přes vrata, která mají tak 2m, ven. Nikdy by mě nenapadlo, že se k nám nějaký hafan dostane touto cestou. Kessinka byla řádně oslintaná. Teď se budeme jenom modlit, aby z toho nic nebylo. Ale děsí mě představa, že tam jednou přeskočí až budeme na zahradě.  Co takový pes udělá, když se octne u cizích na zahradě "v pasti" u hárající feny???

30.7. Využili jsme našeho ranního vstávání a vzali s Kessinku na brusle. Ráno v 7 tam opravdu skoro nikdo nebyl, takže se krásně proběhla a byla pohoda. Pipiny nám krásně rostou, ale taky co snědí, musí ven, takže dáváme pozor, abychom nedostali zásah .

28.7. Sotva začalo hárání už máme nové přírůstky.  Pětici písklat jsme našli ve stodole a další, trochu větší na stožáru za domem.



23.7. Kessinka začala hárat. Máme na nějaký čas útrum.

22.7.  Na dnešek hlásili obrovská horka 32-36. Tak jsme vyjeli na hory. Kačenka byla s táborem na chatě Bernava, což je kousek nad Mezihořím. Tam bylo velice příjemně. Prošli jsme to tam horem dolem... teda spíš horem, neboť vejš už to ani nešlo a udělali jsme pár foteček.


http://kessadr.rajce.net/Bernava

20.7. Vydali jsme se na brusle, ale nakonec z toho byl velký výlet. Odevzdali jsme Kačenku na tábor a vyrazili. Když jsme dojeli na konec bruslařské trasy, panička zula brusle, nazula boty a šli jsme do lesa. Vydali jsme se směrem na Jezeří. Ne, že bychom došli až tam, je to daleká cesta na celý den a vede z kopečka do kopečka, což s kočárem neni to nejlepší po kamenité cestě a hlavně jsme s sebou neměli dost papáníčka  , ale došli jsme k první vyhlídce na obří díru...


Je to opravdu jáma jako hrom a z kopce je řádně ukousnuto. Dolu se kouká na sráz do zhruba 200m hloubky. Kessinka se toho ovšem vůbec nebála a terén řádně prozkoumávala.

Cesta byla opravdu krásná, klidná a dušičku pohladila. Lemovaly jí jakési roury z lomu, ale na druhé straně nedotknutá příroda. Vykukující kameny tvořily opravdu krásné scenérie.


Cestou jsme viděli i různá zvířátka. Některá byla rychlá a nestíhali jsme fotit, ale některá se courala taky jsme viděli houby, ale do kočáru, kde byli brusle, deka, pláštěnka... se nic nevešlo. No a lesní jahůdky.. dobrota i pro Kessinku. Místní myslivnu, hlídal krásný berňáček.


Došlo i k občerstvení u potůčku a potom už fofrem d bruslí a šups domů na pozdní obídek. Hladoví jsme byli všichni. Tady jsou fotečky. Najdete zde více záběrů lomu, Kessinky i přírody

Panička na tom byla s nervama uplně stejně jako před výstavou, takže se nebudeme dál rozšiřovat , ale Kessinka byla naprosto v pohodě. 
Na ZOP nás bylo 8 a my měli nastoupit jako druzí. Pozdravili jsme se s panem rozhodčím Václavem Famfulíkem, Kesska překontrolovala, jestli si nepředáváme nějaký proviant a šli jsme na odložení. Tam jsme s hrůzou sledovali, jak si Kenty po povelu volno, udělal opravdu volno a po krátkém pobíhání po cvičáku se uchýlil "na velkou". Byl vyloučen a my nastoupili jako první.

Hned na začátku jsme měli opačný problém. Na povel volno Kesska za žádnou cenu nechtěla odběhnout, ale nakonec zmizela a na přivolání přišla vzorně... 5 bodů.
Následovala chůze s vodítkem 6 bodů a bez vodítka 5 bodů. Pan rozhodčí to komentoval slovy: ona s vámi jako jde, ale je to jako když jdete na procházku . 


Následovalo sedni, lehni, vstaň. Tady Kessinka zabodovala a z leže vstala bez okolků. Ovšem za různé posouvání kupředu..9 bodů. 



No a to už jsme mířili na odložení, které je docela naše silná stránka. Ovšem obávali jsme se toho, že díky posunu po vyřazení Kentyho, při našem odložení cvičil Edie a s tím si Kessinka velice ráda hraje. Naštěstí Edie páníčkovi neutekl a Kesska ležela jak přikovaná. Vysloužili jsme si 10 bodů a po této části odcházeli s 35 body. Pocity smíšené.



Poté, co odcvičili všichni ostatní jsme nastoupili na skupinové a speciální cviky. Ovladatelnost ve skupině proběhla celkem hladce, ale Kessinka si při vlevo v bok vyskakuje pro pusinku, takže 8 bodů. Dál sedni-lehni-vstaň opět za 9 bodů no a odložení nezklamalo a společně s Ediem 10 bodů. 


Naprosto suveréně jsme pokračovali na nepříjemný terén, který zvládáme levou zadní. Ovšem tentokrát se panička unáhlila a na kládách dala povel sedni ve chvíli, kdy Kesska zavrávorala a tím pádem si nesedla...8 bodů. Jinak sedá naprosto vždy. Poslední cvik přenesení psa proběhlo bez problémů... 10 bodů. Ve druhé části tedy 45 bodů a celkem 80 bodů. Známka velmi dobrá. 



Jsme nadšení, protože občas to vypadalo, že ani neprojdeme, ale prošli jsme, panička se konečně najedla a Kessinka dostala OOOHROOMNOU KOST .

6.5. Potýkáme se s jakýmsi cvičákovým syndromem. Tak jak doma a v okolí cvičí Kessinka jako Bůh, tak na cvičáku se všechno lajdá a neposlouchá se na poprvé atd atd. To jsem na tu zkoušku opravdu zvědavá.

5.5. Dnes přišel mailík ze cvičáku, že se ruší termín zkoušek ZZO.  Je to 
škoda, koukneme se jinde holt nebo budeme čekat až do podzimu.

4.5. taaak jak to všechno bylo v Praze na MV???
Ještě stále to mám v mlze, tak snad vše vystihnu 
Budík byl nastaven na 5:15, ale nervy nedovolily a od 4:00 jsem kontrolovala hodiny. Po půl hodině jsem to vzdala a vstala. Proběhla kontrola vybavení, snídani žaludek za žádnou cenu nechtěl přijmout, poslala jsem mu jen kousek čokolády a šli jsme s Kessinkou ven. Ta se sice trochu divila, co tam dělám v tuhle hodinu, ale byla šťastná. Připravila jsem všechno pro rodinu a vyrazili jsme vybojovat alespoň velmi dobrou. 
U výstaviště už bylo milion aut a spououououousta lidí a psíků. Kessinka všechno zvládala v pohodě. Naší velkou povzbuzovatelku a osobní poradkyni Radku Jindrákovou sice Kesska přivítala štěkotem, ale pak už bylo vše v pohodě a snažila se, aby jí podrbalo co nejvíce lidí. 
Jak začalo posuzování, ukázalo se, že paní rozhodčí Grete Oprendek z  Rakouska bude přísná. Výraz v jejím obličeji se nedá popsat slovy  asi tak nějak? 
Když nastal čas, zapůjčili jsme si "kouzelné, vyhrávací" vodítko černé barvy od Radky a vrhli se do kruhu. Paní rozhodčí mávla rukou a 12 fenek ve třídě otevřené se rozeběhlo. Po chvilce se kruh zastavil a začalo delší čekání na osobní posuzování. Tady Kessinka opět ukázala, že to, co by jí mělo zajímat, jí absolutně nebere, ale ti chlupatí hafani vedle v kruhu by mohli stát za hřích . Ale musím říct, že se snažila a stála nad míru dlouho. Když jsme přišli na řadu, stalo se, co jsme předpokládali a po sáhnutí na ocas se Kesska ohnala.  Paní rozhodčí se ovšem nedala vyvézt z míry, nechala nás znovu se postavit a zkusila to ještě jednou. Překvapující bylo, že zuby si Kessinka nechala prohlédnout absolutně bez protestů. Začalo diktování posudku, u kterého by se dal použít název filmu "Ztraceno v překladu". Máme zde totiž zaznamenáno " u očí tmavší a tlustší pokožka" Předpokládám, že to mělo být něco o tom, že má Kesska "brýle".

No a zase trocha čekání, než se posoudí zbytek fenek. Ale to nejhorší nás teprve čekalo. Dalo by se říct, že jsme si umístění vyběhali, protože potom už se jenom běhalo a běhalo a běhalo. A začal, hlavně pro mě, zmatek. Nejprve totiž na koho ukázal prst, tak ten odcházel. A my stále běhali a běhali až nás zbylo 6. To i Kessinka běhala ještě nadšeně a s úsměvem   Najednou ukázal prst i na nás a zařadili jsme se jakoby na 5. místo, kdyby ovšem nebyla změna taktiky . Paní rozhodčí si nás tam totiž jenom odložila a sledovala jiné 3, kteří běhali k ní a od ní. Když si je prohlédla, šlo se opět co??? no běhat  A běhalo se s úsměvem  s menším úsměvem , bez úsměvu  (v tuto chvíli se jala Kessinka kousat vodítko, aby se mohla odpojit, už to taková sranda nebyla) . Prstík ukázal na 2 fenky, ta první se velmi radovala, což mi hned nedošlo, Radka povzbuzovala a to už se běhalo s vyplazeným jazykem . Paní rozhodčí nás povzbuzovala "schneller, schneller!!!" Snažili jsme se a žili stále v domnění, že se vyřazuje a ne vybírá od nejlepšího! Prstík ukázal na nás a já už po druhé mylně myslela, že jsme tentokrát tedy na 4. místě. Že jako škoda, uteklo to o kousek. Ovšem pak od někud zaznělo 3.místo! A mě to došlo . Tedy hlavně to, že ta první se velmi radovala .JSME TŘETÍ, JSME TŘETÍ, JSME TŘETÍ!!!! Nic jiného mi hlavou neběželo a najednou mi Kessinka přišla straaašně krásná jak nikdy! Je to moje zlatíčko. 
Přišla gratulace, zápis do PP a radostně jsme odcházeli z kruhu ven. Kessinka ovšem usoudila, že teď už je ležet na zemi, jako ostatní psi, pod její úroveň a radostně vyskočila do židle .

Vrátili jsme kouzelné vodítko a byli rádi, že jsme mu tolik nezkazili průměr . AAA frčelo se domů. Odváželi jsme i Radku, tak nemohlo chybět pomazlení s její smečkou, drobná výměna proviantu a šup domu. 
Padly jsme za vlast obě . Byl to namáhavý den (běhat nebudu pěkně dlouho!!!), ale usínalo se s úsměvem na rtu!  3. místo....3.místo... 3.místo
 
4.5. NA MV V PRAZE JSME VYBOJOVALI TŘETÍ MÍSTOOOO . Jsme šťastný jak blechy a jak jsme přišli ke krásnému hodnocení V3 brzy popíšeme.

1.5. PRVOMÁJOVÉ OTVÍRÁNÍ CVIČÁKU 1. KVĚTNA 2009
Zúčastnili jsme se sranda závodu na našem cvičišti . Závod se skládal z několika netradičních úkolů a překonání několika překážek agility, které nikdo ze zúčastněných nedělá. Hned na úvod dostal každý čtyřnožec pamětní šátek s logem "organizace"  a  jak jsme řádili? Začínalo se slalomem, který Kessinka zvládala jakž takž, ale na poprvé byla skvělá. Následoval zahnutý tunel, který musela absolvovat i panička . Kessinka neohroženě vběhla a několikrát se pro paničku vrátila. Dál jsme se vrhli do uzavřeného tunelu. Tam Kessinka poslušně čekala uvnitř, než jsem jí ho na druhém konci otevřela a ukázala tak cestu ven. Následovala houpačka, přeskoky a proskok pneumatikou, kde jsme se trošku zasekli, ale zvládli. Z této části si Kesska odnesla obrovské nadšení a panička odřené lokty a kolena. Páníček vtipně poznamenal, jestli mě tím tunelem Kessinka táhla, ale nebylo to tak.

 


Druhá část závodu už byla mnohem záludnější. Chytání buřtíků v letu jsme zvládli excelentně, stejně jako hledání buřta pod kužely. Kessinka šla neomylně přímo za nosem a hned na první pokus odhodila kužel stranou a bylo po buřtu. Ovšem po buřtu bylo i v další části, která se naivně jmenovala "aport buřtu" . Nikdo z přítomných psů to totiž nepochopil a ihned po povelu aport se do něj pustili, jako by to bylo na čas. Na čas ovšem bylo po podání packy oblékání pejsků do slušivých hadříků. Kessinka držela jak pravá modelka .  No a náš výsledek z tohoto klání??? Z 20-ti závodníků jsme na 2.místě a to nám to první uteklo o jediný bod!!! 

Pamětní listy a Juráškova radost z druhého místa 


24.4. Představujeme našeho nového kamaráda, je to ta hromádka pod kočárkem zatím je to kulička, ale jednou  


23.4. Nervozita stoupá...  při posledním cvičení byla pokárána hlavně panička, že musí být přísnější a důslednější a nejednat s Kessinkou jako s miminkem. Ach jo, to na ní mám řvát jako na manžela????,..........

7.4. Makáme jak čerti. Termíny zkoušek se blíží a protože je panička hrozný trémař a stresuje se už měsíc dopředu, dřeme každý den ráno a večer. Ale jen chviličku  . Taky jsme začali pod vedením Radky trénovat stopy. Po salámku jde Kessinka jako divá, takže nám to jde jedna radost . Lehce bojujeme s chůzí u nohy bez vodítka, ale každý den je to lepší. Už by to bylo za námi. Ale ještě před tím je výstava. Prostě květen se prostresujeme týden za týdnem. Uf

24.3. Máme tu 2 videa, jak Kessinka provokovala Samíka ke hře 
http://www.youtube.com/watch?v=DpIek0-cBu8
http://www.youtube.com/watch?v=YzJJZlt40Do

pro zaneprázdněnost systému se nenahrála všechna fota. dodáme jak to pujde
23.3. 21.3. jsme se prvně zúčastnili vítání jara v chomutovském Zooparku. Šli jsme teda hlavně díky tomu, že to máme za rohem a taťka měl 1. trénink sám s dětmi déle jak 2 hodiny . 
Sešlo se nás docela hodně, jak můžete posoudit na hromadné fotografii. Už u brány si někteří vysvětlili, kdo je šéf a kdo menší šéf a vyrazili jsme. Hvw Terezka čekala poslušně až za bránu a hned hodila bobek , Black si to nechal o kousek dál a hezky tajně do křoví. To byly jediné nehody a přestupky, když teda opomenu, že většina psů šla bez košíku. Ale nikdo ze zaměstnanců se neodvážil oponovat. Bylo nás prostě víc . A ten kdo košík neměl, ho ani nepotřeboval. Dobře socializovaný pes se pozná hned . První velká zastávka byla u rysa a hned vedle u opic, kde si každý pejsek i pejskař  prošel zkouškou odvahy, když jsme prošli zavěšenou lávkou na vyhlídku a zpátky. Někteří pro zjištění odolnosti nervů svých i psích, lávky ještě rozhoupávali, ale vzhledem k tomu, že nikdo na vyhlídce nezůstal, se dá říct, že všichni zvládli na výbornou .


Při další zastávce se Kesska nejprve ohnala po berňáčkovi Samovi, ale nakonec usoudila, že je tam největší a bude tedy výhoda se s ním kamarádit. Vyzývala ho ke hře, pořád před ním blbla a pak dělala mrtvého brouka . Klasická ženská. Každopádně se od nás Samík už nehnul nebo paničku řádně popoháněl, aby nás dohnali , láska na první pohled .

Cestou se psíci svezli na klouzačce a někteří zalezli do tunelu skouknout vlčí noru zevnitř. Samozřejmě nechyběla svačina, kde se psí povaha nezapřela a kdo nežebral, jako by nebyl
Ani vlk ani medvěd Kessinku nerozházel natož bizon, ale hovawartí králíci se jí líbili mooooc. 

Cestou jsme s Kesskou udělali pár modeláckých fotek. Pěkné, ale stát delší dobu zatim nezvládáme a výstava se blíží , takže to nic.

Nakonci proběhlo společné focení a zvláštní focení hovíků. 


Dostali jsme diplom a dali mailíka Samíkovi na fotky...  Další fotečky si můžete prohlídnou na rajčeti. 
http://kessadr.rajce.idnes.cz/ZOO/
http://kraslickasmecka.rajce.idnes.cz/Vitani_jara-Chomutov/#album

18.3. Sluníčko, sucho, panička se cítí tlustá, ráno jsem cvičila jako Bůh a děti udány , několik základních věcí, aby mě panička vytáhla na výlet.  Vzala boty, co jezdí samy a vyrazili jsme. Bezručovo údolí je dopoledne pro vycházky se psy jak stvořené. Za celou cestu jsme potkali pár lidiček s kočárky a nebo se psy a nebo s obojím. Paničce ty jezdící boty dost pomáhaly, takže mě pořád doháněla. A to je cesta tam celou dobu do mírného kopce. Protože už poslechnu a nevyjíždim na ostatní tvory, mohla jsem běžet bez vodítka, což bylo super . Jen jednou jsem bafla na jednoho běžce. Panička se omluvila a on řekl krásnou větu : VŽDYŤ JE TO PES , kdyby takhle reagoval každý, byli bychom asi v ráji.    Na 1. Mlýnu se panička občerstvila, já to nepotřebovala neboť jsem měla čerstvou vodičku hezky celou cestu po tlapce. Chomutovka se občasně vylévala z koryta a dělala nesmírný rachot. Cestou zpět jsem měla co dělat. Ty boty se ani nehnuly, ale jely jak splašený!  Naštěstí dělaly obloučky, takže to ještě šlo. Doběhla jsem k autu prví a šťastná jak blecha . Doporučuji všem! Prostě PARÁDÁÁÁ
Fotky nemáme, bylo to příliš riskantní. Nezbývá vám než mi věřit . Snad příště.

15.3. Dnes toho máme opravdu hodně. Na cvičáku jsme zažili věci dobré příjemné i nepříjemné. Takže popořadě. Reakce na střelbu je absolutně v pohodě. střílelo se z poplašňáku asi 20m od nás během cvičení. V pohodě se pokračovalo dál a Kessinka nejančila . Aport jsme nějak poničili. Prostě najednou nenosí. Jestli si to holka plete se všemi hračkami, co má a nosit nemusí. A nebo ho třeba vyměnila za pískací míček, který nosí rovnou do ruky a chce ho házet? Na aport prostě prdí. Jsme tedy opět na začátku . Stůj kazí panička, neboť moc tahá za obojek nahoru a Kessinka si potom sedá . Za chůzi u nohy jsme byly pochválené. Aspoň něco . Z odložení se Kesska snaží utíkat, takže také od začátku. No jinak zbytek v pohodě. Překážky nás baví, takže to je všechno v cuku letu .

Dnes s námi cvičil i Edie Gasko Prim. Je krásně zarostlý takže pár fotek, jako důkaz 

Překážky: Ať jsem jak vítrrrrrrrrrrrrrr....  


Aport chci moc, ale nedonesu ......             tak už poooojď 


S Ediem jsme vše pečlivě sledovali, narozdíl od dobrmana pak jsme si pohráli



9.3. Na cvičáku jsme prvně zkoušeli, jaká bude reakce na figuranta. No jaká by byla štěkala na něj jak o život a dokonce se odvážila mu vzít hadr.  
Na cvičák i ze jsme šli pěkně pěšky městem a vypadá to, že ruch města už máme v malíčku, včetně těsně projíždějícího trolejbusu. Stejně dobře se vyvíjí i vztah se psy. Začínají to být kamarádi. Hlavně teda kluci samozřejmě .
No a ještě jedna špatnost. Kessinka si z odložení velice ráda odskočí ke slečně, která jí vždy hladí!  Jakmile jí uvidí se přibližovat, tak se vztyčí a už prchá, stejně tak to máme při aportu. Nechá se ovšem odvolat. Aport donese vzorově a na podruhé v odložení vydrží, ale to pokušení...

8.3. Mám nový míček, mám nový míček  a pískááá . Bude to můj kamarád a budeme spolu i spát a nikdy, nidky ho nerozkoušu.

6.3. " Já opavdu nevim o čem mluvíš???  Já fakt nevim, jak se na zahradě vzali ty díry!!! Máš snad nějaký důkaz, že jsem to byla zrovna já???"

24.2. stala se věc tajemná. Ráno Kessinka přiběhla a držela botu. Ta bota ovšem neni naše!  Co mě napadá je: 1. jestli jí tam někdo nehodil a nebo 2. jestli Kesska nezula zloděje, co lezl přes plot!  nevíme

23.2. No, cvičák proběhl se stejným nadšením, jako minulý týden. Kesska na hru vyzývala toho největšího vlčáka, co tam chodí . Lidi taky obskakovala a chtěla mazlit. Někteří se jí teda nezamlouvali, ale většina ano. Takže? Že by zmoudření? 

17.2. tak jsme se na cvičáku radovali neboť Kessinka byla ke všem velice vstřícná. Jak k lidem , tak ke psům. Chtěla neustále hladit a se psy si hrát. Ptali se nás, jestli jsme jí něco nepíchli na povzbuzení . No ale vypadá to, že je falešně březí. Je momentálně pod drobnohledem a uvidíme, jak se to vyvne. Zatím žádnou věc ani botu ani hračku neadoptovala.

13.2. Dnes trochu netradičně.   Zdravíme všechny, co nás tu pravidelně i nepravidelně navštěvují . Děkujeme za vaši věrnost a brzy opět něco přidáme. Návštěvnost nám stoupá každým dnem, takže jsme pro vás asi zajímaví . Budeme se snažit být ještě zajímavější!!  Vám všem PŘEJEME KRÁSNÝ DEN! 

1.2. Stala se věc nemilá. panička zapomněla venku aport a toho Kesska okamžitě využila a "sežrala" z něj polovinu chlupatiny.  naštěstí ho nosí i bez toho. Chybama se člověk učí, ale třeba tomu osud chtěl a Kesska se teď nebojí vzít do tlamičky nový materiál, který na aportu zůstal. Takže všechny hračky typu tenisák nám nyní nejsou cizí. 

22.1. Dnes bylo krásné počasí, tak jsme se rozhodli, že vyrazíme do města socializovat. Vzali jsme to autobusem, vystoupili na druhém konci linky a  vyrazili na cestu zpět. Kesska vše zvládala dobře a lidí ani aut se nebála. Snad jen ten obrovský náklaďák s hnojem mohl jet o něc dál.  Po hodince chůze městem jsme se dostali na polní cestu, která vede do naší vesničky. Všude se rozhostil klid a všichni si zbytek cesty užívali naprosto v pohodě.

panička to ještě neví, ale za zatáčkou je OBROVSKÝ pes.. POMOOOC 
tak snad jsem doběhla včas                    počkej až se vydýchám... 

toto je náš potok                                        aaa zasloužený odpočinek  

19.1. Vykouklo na nás sluníčko, tak jsme se vydali na vycházku do Bezručova údolí. Sluníčko svítilo na celý Chomutov a okolí, ale na Bezručák nedosáhlo. Nicméně jsme se prošli a pohledy na zamrzlou Chomutovku byly úžasné. Kessinka neodolala a smočila alespoň pacičky.

18.1. Dnes jsme zaznamenali veliký úspěch, když se nám povedl aport i na cvičáku a dostali jsme pomyslné 1- za to, že Kessinka odevzdává aport moc rychle . I když spíš si ho panička moc rychle bere . Jinak všechno proběhlo velice dobře, včetně odložení a "zůstaň". Snad jen to neustálé radostné poskakování při chůzi... 
Dle rozpisu se zkoušky chystají na duben, tak to snad do té doby zvládneme.

12.1. Pouze se chlubíme, že hnedka na první pokus nám vyšlo odložení. Šli jsme, zaznělo "LEHNI" až jsem to možná přehnala s intonací , přičemž jsem mrskla vodítkem a pokračovala v chůzi. Kessinka opravdu zalehla, ani nedutala a koukala, jestli je to tak dobře . Bylo a přišla OBROVSKÁ pochvala. Spokojenost na obou stranách .

3.1. Mám tu několik důkazů, že opravdu vím, co je to aport . Budu to brát jako důkazní materiál, kdyby to náhodou na bonitaci nevyšlo . Vím, co to je, vím, že ho mám přinést a vím, že ho mám dát paničce do ruky! Někdy se to povede, někdy to dělám napínavější a někdy...

Taky umim povel lehni a ležim v poloze  v jaké mě panička zrovna zastihne, někdy je to poloha krkolomná, ale ležim a ležim....

No a taky krásně sedim... jen stát v klidu mi moc nejde...

no a jasně taky důkaz toho, že se umím tvářit důstojně... 

2.1. Dneska se Kessinka nechala vyfotit snad ve všech pozicích, co jsem si vymyslela. Běhala jsem kolem ní s foťákem a ona seděla nebo stála na místě a ani se nehla. A důvod? Přitom jsem totiž uklízela zahradu od jejích výtvorů a ona se tvářila, že tohle se jí absolutně netýká a vůbec neví, kdo to tam mohl udělat, ale ona to rozhodně nebyla! 

1.1. Do nového roku vstoupila Kessinka pěkně v bezpečí domova. Zalezla pod stůl a spokojeně chrupkala. Takže petardy jsme přežili a teď hurá do roku, kdy nás čeká spousta úkolů. Snad to všechno zvládneme.